Chovatelská stanice " z Podještědského údolí"
Už jako malá jsem si vždy přála psa. Rodiče byli bezvadní, ale nikdy mi štěně nedovolili. Každé vánoce jsem nedočkavě čekala zda pod stromečkem bude košík s malou kuličkou. Nebyl, ale vždy byla knížka o psech. Hladila jsem každého psa malého, velkého a stále víc a víc toužila jsem po svém štěněti.
Psal se rok 1996 a sousedi v Liberci si přivezli v létě malou kuličku strakatého kokříka.Toto zbarvení jsem vůbec neznala. Byl úžasný a narodil se 30.4.1996 v CHS Želivská perla manželů Novosádových jmeno na " CH " čili Cheyk Želivská perla a manželé Koptovi mu říkali po svém "Tweedy". Bylo mi sděleno, že je to modrý bělouš a já se do něho zamilovala.Po celý zbytek roku jsem prosila maminku o svolení koupit si štěně ke kulatým narozeninám. Bylo povoleno a podmínka byla "nepřeroste to kokršpaněla"... Rasa byla dána...Jenže maminka chtěla amerického a já starou dobrou Anglii. Začalo shánění, kde kokřík bude volný v tu dobu se sehnat nedal.
Na přímluvu manželů Koptových jsem se dostala do záznamu v CHS Želivská perla a čekala jsem co na mne zbyde.
30.4.1997 zazvonil večer telefon paní Novosádová mi sdělila, že mají stěňátka a vymyslím si jméno na " L". Byla jsem strašně šťastná.... jméno mi nabídla Loran, nevěděla jsem jaké zbarvení na mně zbyde ( zlaté, černé, černé s pálením, o bělouši jsem jen snila).
12.5.1997 jsme byla pozvána na tajný výlet s Koptovými a Tweedym. Jelo se k Novosadům. Paní nás strašně krásně přijala a ukazovala mi všechna zbarvení a pak přinesla strakatou kuličku modrou běloušku s pálením a sdělila, toto je Vaše Lorinka ( Beggy Želivská perla x Dino Cisarjana). Překvapení, které zamluvili manželé Koptovi pro mně. Byla krásná, pořád jsem volala, jak se jí daří, jak roste. Odjela jsem na dovolenou a 27.7.1997 jsem si jí přivezla do Liberce. Začal náš život společný. Maminka jí ráda chodila venčit mezi důchodkyně, brala si jí na zahrádku a malá se pokoušela pomáhat i jako zahradník. Co maminka nasázela to za ní malá hrdě vytahala a tvářila se dost nevinně.. dokázala vyhrabat takovou díru, když ucítila myš a nebo krtka. Pak už na zahradu nesměla.. o:)))
V únoru 1998 maminka zemřela a ještě přišla o svojí práci. Byl to strašný šok a ještě víc jsem k Lorince přilnula. Dávala mi pocit vřelosti, radosti a naše procházky byly jedinečné. V tu dobu jsem začala číst, jak výstavy vypadají a na několik jsem se jela sama podívat.
Začala jsem uvažovat o výstavách. Lorinku jsem uchovnila a začala vymýšlet název naší chovatelské stanice v Liberci. Dne 20.10.1998 nám byl přiznám název z Podještědského údolí reg.číslo: 1452/98. Lorinka vždy stála při mně i v nejtěžším období. Děkuji Zdeně a Karlovi Novosádovým, kdy mi pomáhali s Lorinkou a předávali mi své zkušenosti. Usoudila jsem, že bych chtěla odchovat první vrh a začal se hledat budoucí tatínek....a našel se Porthos Skar-line z chovu pana Ladislava Škarka a majitelé Novosádovi.. 31.10.1999 jsme jeli na krytí a 1.1.2000 se Lorince narodilo 6 krásných štěňat a první vrh " A ". Narodilo se 5 kluků a 1 holčička, zbarvení 3x modrý bělouš a 3x oranžový bělouš.... jména Ascott,Aramis,Athos,Ashley,After-Dark a Ayca.Doma jsem si nechala Ascotta(Scotíka) a časem začalo ježdění po výstavách s mámou a synem. Osud se nám trošku zamotal dne 24.2.2000 jsem měla těžkou autonehodu při venčení s Lorinkou na přechodu, kde nás srazil řidič. V tu dobu právě bylo štěňátkům 6 týdnů . Já zůstala v nemocnici 12týdnů a Lorinka se doslova vylízala ze své nemoci a další štěňátka mít nesměla . Děkuji tetě Jarušce a strejdovi Petrovi z Pavlovic, že se postarali o kokříky a Lorinku...Díííííííííííky moc.
Začal náš společný život a já se strašně rychle rozchodila.Díky procházkám po rovině sice o holích,ale chodila jsem. Vždy jsem jim byla vděčná za jejich přítomnost. V roce 2007 jsem si vzala od Novosadů hnědou kokřičku, kterou chtěli dát do dobrých rukou.Znala jsem jí z návštěv u nich a tím se ocitla u nás v Liberci Daggy Želivská perla.
Přišel datum 12.10.2010 Lorinka mi onemocněla, dostala mozkovou příhodu. Ač měla péči, léky dne 29.10.2010 odešly játra a ledviny a v noci jsme jeli na Veterinu v Liberci. Lorinka odešla do kokřího ráje ve věku 13,5 let. Ještě dneska mám plné oči slz a nikdy na ní nezapomenu. Byla to úžasná kokří dáma, úžasná povaha, vždy se na mně smála, moje první " Vytoužená" fenečka..vysněná kokřička. Scotík začal tesknit po mámě a nebýt Daggy, kterou viděl jíst a pít odešel by za mámou.Vánoce u nás byly hooodně špatné. Pomaličku se začal dávat dohromady. Mé myšlenky začaly směrovat k novému štěňátku.
Ovšem nikde se modrá bělouška s pálením moc nerodí. Kontaktovala jsem poradce chovu na vícebarevné kokry paní Bendovou a paní Smržovou. Čekala jsem co se kde objeví. Paní Smržová mi nabídla 5měsíční modrou běloušku Penny z Blatova (Elvíra z Blatova x Zen z Blatova) a ochotně mi jí se synem přivezli na Černý most. Ihned jsme k sobě přilnuly.
Penny převzala vedení smečky,Scotík pookřál a Daggy jí pěkně vychováná pokud malá něco provede.
V Liberci už je opět veselo a pevně doufám, že tricolorní fenka kokříka se někde narodí a maličko uvnitř sebe si přeji ať je od " Želivské perli " ...... Opravdu v mém srdci opět toužím po modré běloušce s pálení.
Im Memoriam: Lorinko, děkuji ti za život, který jsem s tebou žila.Tvůj úsměv si budu vždy pamatovat, tvojí přívětivost, krásnou, vřelou povahu a trpělivost.
"Jestli psi nesmí do nebe, tak chci jít tam, kde budou mí psi."
Tyto stránky vznikly z důvodu prezentace naší chovatelské stanice.Poděkování všem mým přátelům hlavně manželům Koptovým,Novosádovým a díky kokříkům získávám plno dalších přátel.